Jednou z nejdůležitějších norem v každém zaměstnání je bezpochyby bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Není tedy divu, že odpovědné úřady požádají namátkové kontroly, aby se přesvědčily o jejich dodržování. To samozřejmě není po chuti manažerům a ani zaměstnancům samotným. Těm prvním přidělává práci, neboť musí vypracovávat potřebnou dokumentaci a ujistit se, že jsou s ní všichni zaměstnanci seznámeni. Také musí pořádat schůze, na kterých informuje o změnách, které v tomto oboru nastaly.
Tím se samozřejmě zvyšuje jejich stres a tím pádem i snižuje výkonnost – a čím méně výkonní jsou, tím méně si vydělají. To samozřejmě nechtějí, avšak pokud nebudou dodržovat zákon, hrozí jim v tomto případě skutečně velké postihy. A tomu se většina z nich chce vyhnout. Pokud jde o zaměstnance, zde je situace podobná. Často totiž mají zkratky, které jim práci urychlují a usnadňují. Problém je, že tyto jsou mnohdy v rozporu s předpisy. Rozhodně se jim tedy nelíbí, když jim někdo říká, že mají pracovat jinak – oni přeci svou práci znají, ne? Také zaměstnanci musí být součástí pravidelných setkání na toto téma. To jen ubírá z jejich volného času, který by mohli trávit jinak. Naprostá většina je považuje za zbytečné, a pokud je to je trochu možné, práci si ulehčují, byť v rozporu s pravidly.
Zde však všichni bohužel zapomínají na to, proč byly tyto směrnice vůbec vydány. Jde tu totiž především o zdraví a v některých oborech i o život. To bychom neměli brát na rychlou váhu. Co je nám totiž platné, když budeme rychleji hotoví, pokud v důsledku toho zemřeme?
To je také důvodem, proč se provádí poměrně často nezávislá namátková kontrola BOZP. Ta zajišťuje, že i přes omezení, která tím vznikají, budou zásady bezpečnosti a ochrany zdraví vždy a všude dodržovány. Úřady ani pojišťovny se totiž rozhodně nechtějí zabývat případy, kdy se někdo zraní v podstatě vlastní hloupostí – a prevence je rozhodně lepší než případné následky, a to pro všechny zúčastněné.